Pepsi,
až mě překvapuje, nakolik se shodujeme v téhle věci a jak podobnou životní zkušenost máme
Zvláštní .
Hanko, názorů tu zaznělo dost : zhruba půl napůl.
1) zvládneš to neboj, chce to víc času, zatím teprve začínáš, zlepší se to
2) vykašli se na to dřív než to odneseš na zdraví a rodině a hledej něco jiného.
Jestli se nepletu nikdo nenapsal " jo byla jsem na tom stejně, pak jsem si popovídala s psychologem, měsíc brala prášky a bylo to OK. :-( sorry. To jsi možná chtěla slyšet - ale asi budeš muset sama udělat to přetěžké rozhodnutí sama - bud´za cenu "potu a slz" v práci vytrvat anebo jít do nejistoty a hledat něco jiného.
Hodně štěstí !