Jasně to chápu. Škoda je tu školu pustit, když ti to dává, no já si vybrala skromný život a trochu té lenosti, ale naprosto smekám před lidmi, jako jsi ty.

Mě už škola nedávala v podstatě nic než ten titul, což v psychoterapeutické praxi reálný význam nemá, maximálně abych dělala dojem, což se mi příčí (vzdělávám se ale trošinku dál, výcvik v psychoanalýze a knihy, ne, že bych doma čučela do zdi). Jsem vděčná za to, že si to můžu dělat po svém a manžel toleruje mou chuť si užít mateřskou na plno než mě pohltí mé zaměstnání, to jak jednou člověk rozjede, už se nevymotá důchod nedůchod

V nejhorším si tu školu zkus přerušit, ale do toho se zpátky blbě vrací, a jestli pořídíte sourozence, už bude jen a jen větší mazec, třeba se ti to teď přeci jen podaří nějak dopytlíkovat. Jak jsem psala, držím palce!