Jasně,mě by to taky vytočilo,i kdyby mi takové věci provádělo moje vlastní dítě.Setkala jsem se třeba i s rodiči,kteří nechtějí zjistit příčinu nezdaru u svého dítěte.Ať už je to v chování,učení,nebo něčem jiném,protože je pro ně nepřijatelné.Že by se mohlo zjistit,že dítě má nějakou poruchu chování,nebo učení.Raději budou v sebeobranné opozici a hledat chyby u okolí.Z mé zkušenosti s tímto typem rodičů/hlavně matek/,je jediná možnost mluvit a mluvit s tou matkou,až ona najde klid ve své duši a začne na problémy pohlížet z jiného úhlu,je to polovina vítězství.Jinak k daní na zadek dítěti,bych řekla,že se člověk může momentálně odreagovat,ale v takovémto případě tpo zdřejmě nepřinese žáden trvalý účinek ve smyslu pozitivní změny chování.