Jak uz se tu objevilo, jsou dva hlavni proudy ohledne hodnoceni Jidasova skutku.

1. Svine svinuta, co zradil Jezise pro penize

2. Clovek mimo dobro a zlo naplnujici slova Pisma. v tomhle pripade se ale nejedna o obecnou predestinaci, ale naprosto konkretni predpovezeny cin a Jidas udelal, co udelat musel.

Zajimave se s tim vyrovnavaji v nekterych krestanstvim kolonizovanych zemich, nekdy v souvislosti se synkretismem s nativnimi nabozenstvimi.
Setkala jsem se treba s tim, ze na nej nahlizeji naprosto dialekticky, tedy je to pro ne bezny clovek, ktery udelal, co musel, oni to naprosto chapou a ztotoznuji se s tim, ale protoze je to svinstvo, tak si zaslouzi trest.


Videla jsem velikonocni nekatolicke procesi, v nemz nesli vlastni idol, ktery v obdobi velikonoc prijima identitu Jidase. S velkou slavou ho pronesli mestem, dotahli ho az ke kostelu (katolickemu), a tam k pramale radosti mistniho farare obesili (kdyz se to doneslo k biskupovi, hezkych par let zuril, pak to zakazal a jeho zakaz je obcas dodrzovan, obcas ne).

Potom ho zase sundali z opratky, vratili do jeho puvodni svatyne a dal se k nemu chovali jako driv, tedy chodili za nim s pranimi, stiznostmi, dary, penezi, koralkou, svickami, bylinami, obcas mu zarizli slepici a az do dalsich Velikonoc mu i rikali jinak. Jidasem je jen na jeden den.