Ahoj, po přečtení tvého příspěvku jsem se zarazila...mám jedenáctiletého syna, který má také tiky.ve škole je premiant, ač má plno -dys-vad, proplouvá krásně a bez problémů...přesto školu a spolužáky nesnáší...tiky mu začaly asi před dvěma lety-pomrkávání, nedávno zase pár měsíců mručel.teď přestal s mručením, ale zase všechno-jak to říct?-jakoby ošmatává...sedne si do křesla, ošmatá na stolku ovladač, tel.program, zvedne se, jde do kuchyně, sáhne na vypínač, zeď...mručení manžel nevnímal, ale tohohle si všiml i on.začali jsme chodit k psycholožce, zjistila mu nadprůměrnou inteligenci a silné depresivní stavy, chce nás poslat k psychiatrovi, aby dostal antidepresiva.Samozřejmě váhám, ale taky ho pochopitelně miluju a chci pro něj to nejlepší...prostuduju vše tedy o chorobě kterou tu uvádíš, nenapadlo by mě to, že by to třeba mohla být i nemoc.jsem tu za tu chvíli asi čtvrtá, která u syna pozoruje stejné příznaky, jako má ten tvůj, zaujalo mě, že všichni jsou chytří, školou proplouvají bez problémů, ale přesto jí nenávidí....zvláštní...no, přeji všem, at je tiky přejdou...