Jani, děkuji pěkně. My už toho máme hodně. Nějak se nám to nakupilo. Vždycky jsem se každého ptala, co je nového. Teď bych byla ráda, aby nebyly žádné změny a bych aspoň chvilku klid-nezlobila bych se, kdyby momentálně aspon pár let.
Ale ono je to pořád něco. Navíc ještě stavíme. Chlap chodí do práce, do školy, do toho problémy se stavbou. Já do práce, doma s dětma a pořád dokola. A starší v pubertě, nějak se nám to ani jeden nesnaží usnadnit. Už mne bolí pusa z toho, jak se je pořád snažím přemluvit, aby měli aspoň trošku rozum...