Nechci, aby se mi jednoho dne děti vměšovaly do osobního života. Z téhož důvodu respektuji zase jejich osobní život a nestrkám do něj pracky. Řešit žabomyší dětské války rodičům nepřísluší. Máme v nich jen poradní hlas. Chápu, že tě to štve, taky mě štvalo, když se náš mladší kamarádil s holčičkou ze sousedství (ona starší o dva roky) a naváděla ho k blbostem, za které pak dostával vynadáno on. Právem, neboť on se nemá co nechat navádět. Pamatuji, jak jsem zuřila, když jsem je načapala sedět na zídce u silnice házet drny na projíždějící auta...to byl mazec. On na to kluk časem přišel sám, že některá přátelství stojí za houby. A to je důležité. Vybírat přátele, vycházet (nevycházet s nimi) - to je velká škola života. Své zkušenosti dceři nepředáš, ona si je musí odžít sama, tak jako každý z nás. Tvojí úlohou je hlídat, aby nedocházelo k šikaně, týrání, zneužívání a tehdy ochránit (nejenom) své dítě.