Myslím, že jsi trochu typ, který neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane

Následné neber zle, pro drzé holky mám slabost.

Co bych ti doporučil - zajít si psychologovi, a zaměřit se na to, co jsi v dětství vytěsnila - to mě praštilo do očí. Myslím, že tě naopak rozvod rodičů poznamenal a to, že tě následně mamka rozmazlovala jen tvoje podivné chování posílilo. Tady bude zakopanej chrt.

V čem s tebou souhlasím, že partner se měl nejdřív rozejít, nebo ti říct, kam to povede, než tě opravdu podvedl. To je hnus a soucítím s tebou. Na druhou stranu - dala by sis říct?
Navíc, ty jsi taky to, že ti něčím nevyhovoval neřešila, anis neodešla a místo toho si zvolila ponižování.

Že ti nedal přes hubu, jak si v duchu přeješ, se nediv. Podle toho, co píšeš o sobě, tak si asi říká, že bys ho byla schopna udat a žalovat a to mu zato nestojí. Ale pokud po tom tolik toužíš, mám pro tebe návrh, řekni mu to a dej mu na to papír, že to bylo na tvý výslovný přání

Ale co mě opravdu zajímá je, jak by sis představovala, aby tě zkrotil. Konkrétně!