ano myslím si to, jinak bych to téma nezakládala, nedokázala jsem otci pomoc, on o to ani nestál...bylo toho na mě moc, o to víc mě to mrzí, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že se mi ulevilo a jemu též

rozhodně ale tyto pocity nemám protože by mi za to někdo nadával, či odsoudil, paradoxně všichni kolem mě i otce rodina byli na mé straně,byla jsem jediná s kým byl aspoň kvůli tomu bytu v kontaktu, s jeho otcem -dědou se stále navštěvujem, mě ho bylo líto, o to víc byl na mě zlý a ze mě spadlo obrovské břemeno bezmoci o jeho smrti