o muj boze? :-D
ne ze bych teda měla sice až tak drasticke dětství ale jako nejstarsi jsem neustale poslouchala jsi nejstarsi mas mit rozum,
ne jednou jsem vse odnesla ja jako nejstarsi protoze opetovne mam mit rozum a mam je hlidat.nebo neco podobneho..

.kolikrat me pripadalo ze jsem jejich matka ja co je ma hlidat davat pozor atd..a nedej boze kdyz jsem jim neco rekla oni si šli stezovat tak jsem dostala ja ze se nemam o ne starat ze od toho je tu ona...takze jsem kolikrat nevedela ci jsem....clovek se nezavdecil at delal to nebo ono

u nas to zacalo tim co jsem vycitila ze ja jako nejstarsi jsem byla odsunuta na vedlejsi kolej co mi umrela o rok mladsi sestra na zapal plic,nasi aby se nezblaznili si poridili dalsi narodila se druha svica k te se upnuli jako k nahrade dodnes by se skrze nu posrali at mohla udelat cokoliv ,ona mohla vse ja musela drzet hubu,ji nasi pohlidaji deti kdykoliv si prdne a ja mam smulu...pak se narodil bracha jako kluk byl taky rozmazlovanej ale teho mam nejradeji ze sourozencu ....

ten jedinej se me dokazal vzdy zastat a nasi mu nedokazali rici ne,takze alespon nejaka opora,a pak dosla se narodila jeste jedna svica jak se rika vyskrabek me bylo skoro 13let pripadala jsem si jako jeji matka hlidat krmit prebalovat,aby si mammka odpocala pomohl obcas jen bratr,svica ta nikdy nehla ani prstem byla mrcha a jen vseho vyuzivala...ja chtela chodit po kamaradech nemohla jsem ..

musela jsem se starat o maleho parchanta,zato ona si litala vsude,ja se na prvni disco dostala az skoro v 16ti a to jen skrze to ze jsem mela jeden den jako brigadu druhej jsem mela jako relaxaci,to ale nevedela,myslela si ze i tendruhy den si prividelavam...dokat me nepraskla ma usmrkana sestra co ji nasi uz ve 14ti dovolili na disco..ja kdyz neco chtela musela jsem si na to videlat ona kdyz neco chtela dostala to bez prace.ale to by bylo na dlouhy roman...

v 18ti jsem vypadla s baraku,byla jedna doba kdyz jsem potrebovala akutne pomoct vysrali se na me..kdyz potrebovali pomoc oni nedokazala jsem rict ne takovy ja jsem blb....

nasla jsem si sveho chlapa,bydlime co nejdal,v hlave jsem vzdy chtela velkou rodinu a po prvnim ditku jsem take mela strach nejstrasi byla ode me rozmazlovana,to co ja nepoznala pohlazeni pochvalu jsem si vynahradila na dceri..dalsi jsem mela strach ale proste oba sme si prali velkou rodinu ted kazdym dnem cekam již 5té ditko a ver ze silou vule a i ovladanim na zacatku se to da zvrati ten strach nebyt jako rodice....

vsechny deti rozmazluju stejne,jen jednou jsem nejstarsi rekla ze ma mit rozum kolik ji je a hned jsem si mela chut nafackovat...nemusi delat nic co nechce ani jeden,praci doma jim rozdelim spravedlive nedelam rozdili,kdyz mi chteji pomoct s nejmladsim nebranim jim ale nenutim proste se k sobe chovaji jinak nez ja se svimi sourozenci..jsem spokojena...

a nasi ty se ted ozyvaji sami,jsem jim vzacnejsi,i tak kdyz je jednou za ctvrt roku navstivim dyl jak dve hodiny nevydrzim tam zustat a jedu domu,ne ze bych se hadala,nasi by naopak abych se zdrzela dyl s detima ale me tam nic nedrzi,nechce se mi tam byt,pokecam vypiju kafe a chci byt pryc...