U nás neoficiálně kontroly prostě nechodily. Aspoň k nám, vyššímu zdravotnickému personálu, předpokládalo se, že nejsme flákači a byla by to ostuda jako mraky i kdyby se to nějak dozvěděli kolegové, občas jsme naopak potřebovali zůstat nemocní doma, abychom nevyhořeli, dělali jsme na oddělení, kde byli převážně depresivní pacienti. Nemocnost přesto byla minimální. I na "rizikovém" (trpěla jsem šílenou únavou) mě rovnou v práci řekli, že mám sice nějak psané vycházky, ale ať odpočívám jak chci, že jsem přece těhotná a proč neodjet k mamce na relax. Za to jsme si práce vážili i když byla houby placená. možná i proto nás tak nedrtili...