Přidat odpověď
Zrovna ted mi volala mamka, ze ji umrel bratr. Ze slusnosti vim, ze bych ji mela podporit a nejlepe i navstivit, ale vubec na to nemam naladu.
Strejdu jsem od malicka nemala rada, byl protivny a porad nam jen nadaval, ze behame po baraku a on se nemuze v klidu divat na Tv nebo spat, ze malo jime, ze jsme rozmazleni, atd. Diky nemu jsme k babicce i prestali chodit a jezdit na prazdniny.
Zrovna dneska jsem se konecne vrhla do prace, kterou musim ke konci tydne odevzat ( s ditetem na to moc casu neni a potrebuji na to absolutni klid) a navic mhd mi to bude trvat nemene hodinu a pul nez se tam dostanu.
Nemam ani naladu truchlit a uz vubec ne, aby tuto naladu na me nekdo prenasel. Loni mi v tuto dobu umrel dedecek a porad se s tim spatne vyrovnavat a jsem rada, kdyz na to nemusim myslet. Jsem necitelna, kdyz bych tam nejela....
Předchozí