Já tu Repa úvahu vnímám jinak. Nepředpokládám, že by očekával, jak s ním budou jeho věřící kamarádi rozebírat svoje pokání, z čeho, proč, kdy a jak často se kají...
Spíš to chápu tak, že u nich nevidí ten postoj, který by takoví lidé měli mít. Postoj, který vypovídá o tom, jak dotyčný člověk vidí sebe, svoje činy a chování. Jak na ně nahlíží, jak je vnímá vzhledem k lidem okolo sebe a k Bohu. Jak jsou třeba dotyční věřící schopní určité sebereflexe...