No, dvacet jich asi nebude, ale snad máš pravdu.
Možná se v tom moc pitvám, ale - jsem bohužel trošku "..." z mých zdr. problémů /jistá vrozená vada, bohužel nebyla odhalena včas, ačkoliv mamka poznala, že něco není v pořádku, jenže za minulého režimu to nebylo tak snadné, dostat se ke správným odborníkům, přišlo se na to dost pozdě... tohle po mne malá naštěstí nezdědila/.

Ještě se zeptám asi blbě, ale - uvedu příklad: holčička vidí na komíně čápa a začne dělat ručičkama, jako když čáp klape zobákem... i tohle se dá asi posoudit jako jistý druh komunikace, že? Chce nás upozornit na toho čápa. Omlouvám se, že se ptám tak divně, ale opravdu jsem malých dětí za svůj život moc neviděla. Ach jo.