Natanelo asi takhle:
"... nemusíme se namáhat, Kristova oběť je dokonalá. Nemusíme k tomu nic přidávat. A ano víra bez skutků je mrtvá. To znamená, že nikomu ta víra neprospívá, jako by nebyla, neprojevuje se."
"Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna. "
"Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. "

To jsou tvá slova. Znám jednu osůbku, která věří v existenci Boží, věří v Ježíše Krista, věří, že za nás zemřel, věří, že nás spasil, věří všemu, co ty považuješ za základ víry. Nicméně je velmi sobecká, zahleděná do sebe, přesvědčená o své kráse, téměř dokonalosti a skvělých vlastnostech. Na druhou stranu pak umí být velmi zlá k druhým, bez rozpaků nepíše nebo řekne druhým taková slova, že se z nich člověk těžko vzpamatovává.... no mohla bych vypisovat, ale není to účelem někoho zde kritizovat. Mě zajímá jestli tohle je víra se skutky a jestli ta osůbka si opravdu jen tak mírnix tírnix po takhle tvrdém přístupu k ostatním, přijde do nebíčka. Co myslíš? Podle toho, jak zde píšeš, je tohle víra se skutky, protože stačí jen věřit a ona věří. Věří tomu všemu. Ale NIC NEDĚLÁ PRO NIKOHO Z TĚCH, KTERÉ JÍ BŮH POSLAL DO CESTY. Neumí sloužit bližnímu, neumí přinést jakoukoliv oběť, neumí se zapřít, její srdce je kamenné. Tak podle mě tedy tohle je mrtvá víra bez skutků. Tam právě ty skutky milosrdenství chybí. K čemu je taková víra? Tahle že nás má spasit? Takhle si to Bůh představuje? Ježíš nám dal dost jasný příklad, jak se máme k sobě chovat a tedy je nutné sám něco pro to také udělat. Ne jen sedět se založenýma tlapičkama, škodit, ubližovat a čekat, že jsem skrze samotnou víru spasená.


"...Potřebuje stejně skutky, jako ty. Bůh to po nás, ale nepožaduje."

Fakt? Si tak vzpomínám, že při poslední večeři myl Kristus učedníkům nohy. Petr nechtěl, že mu Pán a Mistr přece nebude sloužit a mýt nohy. A víš co bylo dál? "Jestliže jsem vám tedy já, Pán a Mistr, umyl nohy, musíte i vy jeden druhému umývat nohy."
Natanelo to jsou ty skutky. Skutky jsou obrazem naší víry. Nestačí jen věřit, víra je třeba těmi skutky naplnit. Takovými skutky, které jsou s tou vírou v souladu.



"Ten, kdo má živý vztah s Ježíšem, už nikdy netouží dělat špatné věci, ale chce být jako On."

Ano, tady máš pravdu. Jenže co když někdo prostě jen věří a živý vztah nemá? Právě že jsi to napsala tak, že samotná víra stačí. Tahle věta už je o něčem jiném. A s těmi tvými předchozími tvrzeními je v rozporu.



Taky píšeš, že pokřtěný Duchem svatým je ten, kdo mluví jazyky. Alespoň mi to tak vyznělo. Myslíš, že jiná cesta není? Duch sv. dává různé dary různým lidem. Někdo má dar jazyků, někdo jiný. Tedy soudit podle toho, že někdo je nebo není pokřtěn Duchem mi přijde nějak moc sebejisté nebo jak to nazvat. Asi nenacházím výstižnější slovo.



"Ovino a ty čteš, co píšu já? Já mluvím o skutkách těla, to jsou ty, které vycházejí z naší dostatečnosti. Ty Boha nezajímají. Bůh po nás chce skutky, ale ty co vycházejí z víry, chápeš?"

Ne. Nijak jsi to tady nepřiblížila. Cos psala jsem zkopírovala tady výše. Asi musíš lépe volit slova, aby to nebylo jinak pochopeno, jestli jsi to tak nemyslela.



Tedy vrátím-li se k tomu, co jsem ti psala v předchozím příspěvku, stále trvám na tom, že Tabitha tu jasně vypsala pasáže z Bible, kde Bůh po nás něco požaduje. Pokud je popíráš, ráda bych si přečetla vysvětlení. Jinak jen utvrzuješ v tom, že se Biblí neřídíš.