Přidat odpověď
To, že občas slyším v noci z půdy klavír, který nevlastníme, jsem si zvykla. Omlouvám to přepracovaností a ospalostí.
Ale tohle je moc. Trvá to přibližně rok. Občas ve fázi skorospánku vidím v ložnici tmavou osobu, stín. Ložnice je osvětlená rozsvíceným světlem z chodby, není to náhodný stín, je to jasný pohybujcí se obrys. Vždy hupsnu na muže a stím zmizí. Manžel nic neviděl, ale on spí ještě než položí hlavu a nevzbudí ho ani budík.
Tak nevím, psychologa nebo zaříkávače, nechat to plavat?. Co s tím?
Jen pro dokreslení, bydlíma skoro na samotě. V dost velkém starém domě. Dít se to v paneláku, peču na to.
Předchozí