Rosino, bohužel mají rodinou zátěž. Domem to není, rakovina se říší rodinou z matčiny strany. Neznám nikoho z rodiny, komu by někdo blízky neumřel na rakovinu. Můj muž občas použije hodně černý humor a pronese "Nemusím žít zdravě, nemusím se bát chorob, stejně umřu na rakovinu".

A ano, všichni měli církevní obřad a dokonce se dvakrát do roka pořádá zádušní mše za zemřelé nebo jak se tomu říka, na které se swjdem celá rodina.

Manžel není věřící, řekla bych, že nikdy nebyl. V dětsví to bral jako povinnost a nutný zlo. Teď aby byl klid v rodině zajde na zádušní mši, ale je z toho dloubho otrávený. Já chodím ze stejného důvodu.