Vidíš, z mého hlediska je tohle spíš produktem nedostatečné teoretické přípravy – jako bývalá učitelka v MŠ jsem tenhle problém neměla. Pokud jsem cítila, že to začíná být ubíjející, věděla jsem, že je to moje chyba, a že musím okamžitě nasadit změnu programu. Děti zkrátka mají svá omezení, která je třeba brát v úvahu. Pokud přistoupíš "na žánr" (malé děti se všemi důsledky), střídáš akce (klidné X akční, naprostá svoboda X řízený program, malování X čtení X tancování X procházka atd.)
V případě programu "svoboda" jsem mohla vařit, číst si a podobně, práci na zahradě považuji za pro děti vzdělávací aktivitu, takže něco udělám a děti se určitým způsobem zapojí nebo aspoňpo očku sledují...