Není to jen o nastavení osobnosti, je to také o okolnostech. Např. o takové maličkosti, jako je osobnost těch dětí, se kterými na MD žena je. A pak o spoustě dalších věcí - podpora manžela a širší rodiny, finanční situace rodiny, bydliště (město vs samota), možnosti jiné než "mateřské" aktivity atd atd. Osobně se doma nenudím, do práce chodím vlastně nepřetržitě, jen s vyjímkou pár měsíců rizikového těhotenství u první i u druhé dcery. Ale - cítím se vyhořelá a unavená, výrazně se u nás totiž změnily ty okolní podmínky. Za nejdůležitější považuju fakt, že je druhá dcera extrémně dráždivé a uřvané mimino, což si tedy opravdu neužívám a neužívá si to nikdo z celé rodiny, ani hlídat těch pár hodin týdně, co jsem v práci, jí nikdo nechce. Myslím si, že v této situaci by se snažila každá bytost (nejen lidská, i naše kočky jsou radši celý dny mimo dosah jekotu) na chvíli z toho stresujícího prostředí vypadnout, kamkoli, třeba i do práce.