Jinak bych ještě dodala, že k dítěti, které je "divné", si rodiče ten ochranitelský postoj vytvářejí velmi snadno, ale nevzniká sám od sebe, věřila bych trochu instinktům rodičů, i když třeba mohli jiným postojem dosáhnout lepších výsledků. Opravdu mám dojem, že popisovaný aspík bude potřebovat celoživotní dohled, a že by tomu tak velmi pravděpodobně bylo, i kdyby měl od malička zacílenou výchovu. I aspíci můžou mít různou hloubku své poruchy, a podle popisů Lady mi její bratr připomíná jednoho dnes už taky dospělého aspíka, který má přes veškeré výchovné snažení svých nejbližších velmi podobné projevy dodnes.