Zakladatelko, je to těžké, může to být jakkoli, pokud je holčička hodně citlivá.

Ale vzpomínám si na případ ze svojí základky a tak plus mínus čtvrtou třídu, kdy začal podobným způsobem spolužák otravovat spolužačku, trvalo to asi dva roky, učitelé to brali jako "normálku", my se tomu děsně smáli atd. Stačila jedna návštěva rodičů u toho kluka doma a už si to k ní nikdy nedovolil, začal se k ní chovat normálně.

Nicméně zase na druhou stranu si vzpomínám, jak jsem já sama nesnášela, když za mnou přišla matka spolužačky, proč si spolu nehrajeme, proč se nekamarádíme atd. a nějak nedovedla pochopit, že se s ní prostě kamarádit nechci. A nijak jsem jí neubližovala, ale občas nějaká sranda ano.