Já bych zašla za učitelkou mimo třídní schůzky....ono se to může zdát divné, ale učitelka může mít problém bez rozmyšlení reagovat před spoustou dospělých třeba i jen proto, aby někomu nechtíc neublížila, něco nevhodného neřekla. I hodně sebevědmá učitelka prostě může před rodiči ztratit půdu pod nohama a neptejte se me proč, nevím .

Takže já bych byla pro první jednání mezi čtyřma očima. Určitě bych dala učitelce čas zmonitorovat situaci a nechtěla po ní okamžité řešení, možná spíš nějaký návrh, co by mohla udělat a co bys mohla udělat ty, jako maminka (třeba nějakým způsobem holčičku posílit, talismanem nebo já nevím, na každé dítě funguje něco jiného)...

Pokud se něco děje v jídelně, pak už má učitelka problém to zjistit, to je spíš na dozoru nebo družinářce, pokud chodí s družinou, takže bych nevynechala ni rozhovor s ní (ale opět o samotě, bez dětí)...

Pokud by se situace nezměnila, pokud by i nadále bylo vše odbýváno mávnutím ruky, šla bych za ředitelkou...opět nejdřív seznmit se situací, potom si vyžádat k jednání učitelku...

Určitě bych se vyhnula konfrontaci tvojí dcery s těmi dotyčnými. Později je možné řešit to s jejich rodiči, někdy pomůže udělat bububu přímo na ty, co dělají zle, ale to já osobně beru spíš až jako krajní nouzi, když oficiální cesta selže.