To je bohužel anorexie jak vyšitá, anorexie nemusí být jen o tom zhubnout, ale to až bludné sebepozorování, analýza vnitřních trávicích pochodů, bloky (jako s pravidelností jíst). I to žbluňkání z vody, ono každému žbluňká, jen anorektičkám to vadí (a občas schizofrenikům, ale to je jiná kapitola).

Je skvělé, že přibýváte, to klobouk dolů, to musela být makačka, vymanit se z kruhu strachů a bloků. Funkčně, jenže princip zůstává, už vám neteče z nosu, ale chřipku máte pořád. Určitě bych si našla psychoterapeuta, dlouhodobého, třeba dynamického, aby se zjistilo, co v duši způsobuje ty bloky, kde se bere ten strach. Pokud vám psychoterapeut nesedne, nebojte se změnit! Mě přijde, že to chce často 2-3 pokusy, prostě jako si vždy nesednou lidé, tak klient-terapeut stejně.

Držím palce moc moc