A pokud to není anorexie, což je také možné, mělo by se něco ukázat na vyšetření, proto jak tu píší ostatní, je nutné si o něj říct. Ono taky není dobré prohlásit, že je něco psychosomatické a rok to léčit a pak udělat hodinové vyšetření logika naruby - každý lékař má jiný přístup, někdo vyvážený, někdo preferuje spousty vyšetření, někdo je nepřipouští, přece to je psychické, ne? Myslím, že ideální je podchytit to z obou stran, chozením na terapii nic neztratíš, vyšetření tě taky nezabije