Taky jsem byla taková. Mám velice panovačnou babičku a ta prostě má potřebu všechno všem organizovat. Mám taky velmi histerické a výbušné mámu a ségru, které se často s babičkou pohádaly (máma je snacha) a já hodná vnučka jsem to vždycky dávala do pořádku, jak u babičky (ale však ji znáš, ona je taková, ona to tak nemyslela....) tak u mamky a ségry (ale víšjak, ona už je stará, jí to už tak nemyslí...).
Nakonec to bába zkusila i na mě, udělala mi velkou ostudu v práci a obviňovala mě z věcí, za který já nemůžu ani kdybych chtěla (a ona to moc dobře ví).
Od té doby jsem s ní nepromluvila ani slovo. A světe div se! Ulevilo se mi a jak!
Vím, není to nic hezkého nebavit se s vlastní babičkou, ale já jsem zjistila, že opravdu nemám zapotřebí aby se mnou bylo manipulováno prot mé vůli. A pokud to babi jinak nezvládá její problém.
Neřeš rodinu. Pokud se nejsou schopní domluvit, nezvi je. Nebo pozvi všechny a taky jim to dej velmi jasně najevo (že jsi pozvala opravdu všechny a že opravdu nestojíš o hádky). Buď nepříjdou, nebo přídjou a budou se hlídat. Nebon příjdou pohádají se a ty je normálně natvrdo vyhoď, prostě se s nima nes...štvi. Nestojí ti to za to, fakt ne