Ahoj maminy.
Neozvala jsem se.
Vítek se narodil 20.9., domů jsme šli 2.11.
7.12. dostal teploty, tek zpět do nemocnice, 17.12. nás pustili domů.
Vánoce - žádná nálada na pečení a pod. Zatím strávil více času v nemocnici než doma. Když jsme teď přijeli, jako by to doma nepoznával. Teď mu byly 3 měsíce a vrací mi vše za strasti. Směje se, krásně reaguje. Je skvělej. Mimo to mám skvělého muže a staršího syna a vlastně celou širokou rodinu. Vítek ještě nikdy neležel na bříšku, nekoupal se ve vaničce. Čeká ho ještě jedna operace. Primář myslel, že až v novém roce - je to vždy převaz od převazu. Při tom podledním - 25.12. jsme se domluvili, že zítra 27.12. nastoupíme a operace proběhne 28.12. Chtěla bych věřit, že to bude poslední operace, která uvede vše do správných mezí. Budou to nervy. Nejedení před narkozou a pak probouzení se z narkozy, ale chci být u Vítka. Miluji ho a snad i víc než kdyby byl zdravý. Nechci ani myslet na to, že kdybych to věděla, nenarodil by se. Jinak je krásnej - všichni to říkají. Máme problém s chudokrevností - v důsledku první operace a taky těch nedávných teplot - ani nezjistili z čeho je měl, ale krev porokázala nějaký zánět v těle. Původně jsem mu pro případ transfuze chtěle - pokud bych měla stejnou kr. skupinu - krev darovat, ale asi to nestihneme. Držte palce.