Před měsícem jsme se přistěhovali do nového bytu v takové větší vesnici. Máme tu takové malé hřiště v areálu asi dvaceti bytů. Pouštěli jsme tam naši skoro šestiletou dceru samotnou. Vidím na něj z okna, tak mi to přišlo docela bezpečné. Chodí tam samotné další místní děti. Dva z jsou stejně staří a jeden má devět. Jeden ze šestiletých si naši dceru vybral jako oběť. Neustále na ni útočí a ponouká k témuž ty zbylé dva.

Zahnali třeba dceru do kouta a stříkali a stříleli na ni z vodních a kuličkových pistolek. Ona se neměla čím bránit, je menší než oni a nijak je nevyprovokovala. Předtím si kreslila křídou na chodník a nevšímala si jich. Jednou přišla a rukou od krve, protože ji shodili z koloběžky, když jela kolem. To jsem s kluky řešila docela klidnou domluvou a bylo mi slíbeno, že už se to nestane. S dcerou jsme se domluvily, že tam bude chodit jen, když je hřiště prázdné.

Dnes tam nikdo nebyl, takže chtěla zase sama ven. Jak ji z okna viděli, tak vyběhli ven a škrtili ji provazem. Manžel šel za klukama. Ti všechno přiznali, načež je strašlivě seřval. Potom jsme vyrazili za jejich rodiči. Dvoje rodiče řekli, že děkují za upozornění. Že to není poprvé, co se něco takového děje. Že to řeší už léta, je jim to moc líto, ale neví, co s tím, a že se postarají o to, aby došli kluci potrestání a naši malou nechali být.

Rodiče toho, co to všechno vždy vyprovokuje nám řekli, že si to naše dítě vymyslelo. Nepřesvědčilo je ani to, že to viděla paní od sousedů. Jejich miláček prostě nic takového neudělal a ještě nadávali, že manžel jejich mazlíka neprávem seřval. Hádka byla dlouhá a naprosto neplodná. Když jsem potom kluka potkala na ulici, tak se mi vysmál do očí, že mu to doma všechno věří, a že se dceři bude mstít za to, že žalovala.

Od nynějška naše dítě samozřejmě ven sama chodit nebude. Problém je ale v tom, že tady se budou potkávat stále. S tímhle klukem bude chodit od září do první třídy. Uvažujeme kvůli tomu i o odkladu. Jenže budou se setkávat na kroužcích a ledaskde jinde. Dětí je tu pár a vyžití pro ně málo, takže to jinak ani nejde. S rodiči zřejmě nic nevyřeším a pokud se opravdu bude mstít a někde si ji odchytí, tak nevím, co dělat. Dcera s si to s ním sama nevyřeší, i kdyby na ni byl tentokrát sám. Je stejně starý, ale o hodně vyšší, chodí na jakýsi bojový sport a navíc bývá ozbrojen holí, provazem apod. Do školy spolu zatím nechodí, takže přes učitele to nejde a zřezat jim kluka taky nemůžu.

Jak byste to řešily vy? Pokud ji znovu bude škrtit a půjdu s tím třeba na policii, tak bude se s tím někdo zabývat, když je mu teprve šest nebo mě pošlou domů, že není trestně odpovědný?

Díky za jakýkoliv nápad, co dělat.