Souhlasím. Nabízí se mi srovnání s firmou. Rodič jako majitel (nebo alespoň hlavní akcionář), dítě jako zaměstnanec (nebo minoritní akcionář). Aby Firma fungovala, je dobré komunikovat slušně, s respektem, vyslechnout druhého a ve věcech, které neohrožují existenci firmy se dohodnout. Mít pravidla chodu firmy a diskutovat o nich. V zásadních věcech ale rozhoduje majoritní akcionář, a rozhoduje i o tom, které otázky jsou zásadní.
Problém s dítětem je, že jej nelze propustit nebo odkoupit akcie (leda vyplatit - na zadek). Takže pokud by dítě začalo trucovat, bojkotovat atd., lze to zkoušet partnersky, ale pokud to nejde, může dojít i na násilí.