Jájo, než aby mi podali přesně informaci, jak vypadá (mírná) dehydratace a jakým způsoby by se dala řešit, buď chodili a opakovali "měla bystě jí nechat dát dokrm cizím mateřským mlékem", pčípadně "když nesvolíte, budeme jí muset dát kapačku, přece byste jí nechtěla takhle ubližovat, vidíte, jak trpí". Přitom to samý říkali u prvního dítěte, které nepilo, protože bylo spavé a zhublo 15% a řešením byl ojen donutit ji pořádně pít i přes její protesty, tak u druhého dítěte, které sosalo furt, bylo řvavé a v křeči a zhublo stejných 15%. Po prvnéí zkušenosti jsem jim jeich slova fakt nevěřila, přiotom kdyby přestali vydírat trpící chudinkou a vyhrožovat kapačkou a prostě mi řekli, tohle a tohle jsou typické projevy velké žízně, když se dopije, tak se zřejmě uklidní, souhlasila bych daleko ve věstí pohodě a dříve.

BTW, fascinuje mě, že nikoho nenapadlo, že by taky nemusela dostat cizí MM (ke kterému jsem měla psychický blok), ale trochu převařené vody, jak jsem to udělala pak u třetího dítěte, okolo kterého se žádný vydírající felčar nemotal.