Z mého hlediska to bylo jasné - být u toho. I když jsem se dozvídal z různých stran, že porod je úkon veskrze krvavý a jinak ošklivý, tak jsem tomu nevěřil a rozhodně nelituji. Dostal jsem se i na sál při císařském řezu. Druhý porod už byl "normální", tam už to nebylo tak odtažité a chirurgické, mnohem víc jsem si to užil. Myslím si, že ten pocit, když vidím prvně své dítě hned, a ne až po několika hodinách nic nenahradí. Taky je lepší, když má rodička koho vzít za ruku, někoho, kdo jí bude podpírat a hladit. Připadalo mi to jako skvělá zkušenost, když už není možné si vyzkoušet jaké to je, mít v břiše své dítě. Ale je to věc názoru a nátury, prý nějakého tatínka vynášeli, protože nesnesl pohled na krev.