Tak teda nevím, za svůj život už jsem měla dost dost vyšetření a zásahů a bolelo to fakt hnusně a nikdy jsem hystericky nekřičela na celé kolo. Spíš jsem si tiše sténala nebo mi tekly slzy. Vlastně si nedovedu představit, že bych u něčeho měla řvát tak strašně na hlas. Vždyť to nemůže ani ničemu pomoct. Bolest se většinou vydýchává, když nejvíc bolí, ne? Takhle by mi chyběl kyslík, když bych řvala... Takže to trochu nechápu. Myslím, že to spíš souvisí s povahou. Od svých x kamarádek jsem byla jejich porodama krmená horem dolem a nekřičela ani jedna. Byly snad nenormální? Za to kdejaká temperamentní cigánka (nic proti nim) řvala i tehdy, kdy se ještě nic nedělo. Opravdu porod nepovažuju za nejdrastičtější zákrok. To spíš rozsekaného člověka po nehodě, to musí bolet mnohem mnohem víc a taky neřve.