lálá!
já jenom, Lobelko, že si myslím, ýe jako prvorodička nemáš abnormální strach z porodu, ale úplně normální strach z porodu. Já ho měla úplně stejnej! A nutno říct, že povídat si s ženskejma o jejich zkušensotech na odvaze nedodá, natož zeptat se na porod našich maminek. Během těhotenství se na to ale opravdu markantně mění názor, jak popisuje Elíí. Já bych teda na domarodky neplivala, ale netušila jsem, že se k tomu fakt rozhodnu, což dneska jsem, protože strach z porodu (mimčo číslo dvě) se vykrystalizoval a ujasnilo se mi, že mám větší strach z toho, že mi doktoři budou dělat co se mi nelíbí /pod záminkou"pomoci"/ a že na mě PATky budou řvát a budu se muset s nima dohadovat. Hormony to vyřeší za nás, lálálálálá!!!!!!!!!!!
a promluvit si o tom s psycholožkou jen pomůže.

navíc mně přišlo, že strach z porodu jako by společnost udržovala v ženách nějak uměle. ve filmu vždycky to vypadá strašně, rodička málem zemře a řve jako tur.. jako by se nějak části společnosti hodilo, abychom se porodu bály.. nevím jak jiank svůj pocit popsat. lálálálálálálálálálá.