Modřinko,
to tak nějak během let vzniklo, že svojí mámu považuji jednak za jednu z nejlepších kamarádek a jednak za asi nejbližší osobu v takovém tom "ženském směru".
Mne by před porodem taky nenapadlo, že bych u toho mámu mohla mít (upřímně, kdyby mi to někdo řekl dva dny dopředu, tak si poklepu na čelo, přišlo by mi to strašně divný a ujetý), ale pak prostě zapracovala náhoda že u nás máti byla zrovna když to začalo a během toho porodu to naprosto samo vyplynulo a nebylo to nic ve smyslu "pomoc mami sama to nezvládnu a potřebuju abys mne vedla za ručičku"...
Prostě to bylo takové těžko pojmenovatelné ryze ženské podporování... podobně jako jak tu v tématu zaznělo, když člověk leze z vany, čekají na něho papuče obrácené správným směrem , když se potřebuje zapřít, tak přesně na tom správném místě se objeví pomocná ruka (bez jediného slova), když dochází elán, tak v pravou chvíli přijde psychická podpora. Vůbec jsme neprovozovali žádné masáže atd., byla jsem při porodu spíš v takovém tom režimu "hlavně na mne nešahejte", ale těch mnoho jednotlivých pomocí "v ten správný čas" bylo úžasný Ale třeba věřím, že někdo může podobný pozitivní zážitek z manželovy péče.
A co tedy musím říct že je v tomto asi dost podstatné, že máma zažila dva klasické totalitní porody, ale od začátku mi moc fandila v porodu přirozeném, naprosto tam nebylo žádné "halt zatni zuby a vydrž když já jsem taky musela" a z její strany byla a je naprostá podpora ve všem.