Vnímá to zcela nepochybně.
Spíš mám dojem, že si vsugerováváš, že se mu málo věnuješ. Zřejmě mu dáváš to, co potřebuje, jinak by se jistě kojenec dokázal velmi důrazně ozvat. Chovala jsem svoje dítě, šátkovala a spala společně, protože jinak bychom se z toho řevu doma všichni zbláznili a sousedi by na nás zavolali sociálku. Kdybych měla takhle spokojené dítě, tak bych ho nechávala s klidným srdcem spát u něj v postýlce. Jsou i děti, které mámina nadměrná pozornost ruší. Postupně se naučíš, že tvoje druhé dítě má jinou osobnost než to první.