To, že si příležitostně srknou, přece neznamená, že pivo pijí. Já osobně pivo považuji za lék, při zažívacích potížích si ho dám radši, než prášek. Měla jsem problémy s trávením už jako dítě, pamatuju si, že o víkendu po obědě mi rodiče vždy nalili malou skleničku piva, zaručeně to vždy pomohlo (nic přírodního adekvátního, co by takhle zabíralo, neznám). Nestal se ze mě alkoholik, ani pivo nepiju denně.

Trocha piva při těch nástrahách, co kolem našich dětí jsou, není podle mne žádný problém. Syn začal v osmi letech kouřit, to je teprve nářez. A byli jsme bezradní, byl schopen nás oblafnout jako puberťák.