Tatramelko, diky! Vsichni mi rikali, jaky to bude blazinec, jak to bude tezke, unava, spousta prace, nestihani a kdesi cosi. Na to vsechno jsem pripravena byla. Ale prave na tu BEZMOC, jak jsi psala, na tu ne:(. U prvniho jsem byla zvykla, kdyz zaplakal, hned k nemu jit, a myslim si, ze je to tak spravne. No a ted to tak nejde... a celkove tu pozornost to druhe dite proste vubec tak nema... achjo