První dvě děti mám s rozdílem 16 měsíců....dnes vůbec nechápu, jak jsem to mohla zvládnout, ale hrozné mi to nepřipadalo(asi to bylo věkem a tím, že syn byl hodně klidné dítě - jsem si naivně myslela, že takové budou všechny moje děti
).
Další várku mám tři děti s rozestupem tří a dvou let a je to tedy nářez.
Nejhorší pro mě je ten hluk co dělají, šestiletá si neustále zpívá, ale opravdu pořád, prostřední(tříletá) neustále mluví a nejmenší do toho různě ječí
Ale některé dny je to lepší....už se dokáží zavřít se v pokojíku a hrát si dohromady a to si vždycky užívám naplno
).