Mám to obdobně jako ty. Dcerka je celkem pohodář, ale jak se naučila mluvit, tak jede od rána do večera. Syn toho ještě moc nenamluví, ale všude vyleze, vše rabuje, hůř spí,...
Věkový rozdíl 2 a čtvrt roku.
Někdy to jsou zlatíčka, ale mají "své dny" a to jsem ráda, že je v 8 naženu do postele a usnou. Já jsem pak úplně vyřízená a jsem ráda, že si zalezu do postele a chvilku si čtu. A když se do toho manžel taky trefí s "dobrou" náladou a začne si stěžovat z čeho můžu být tak unavená a proč taky nejdu za ním, tak bych je všechny 3 vystřelila na Mars