Oni ale ty kytky, prachy a pyly nezpůsobují prokazatelně rakovinu, jako ji způsobuje pasivní kouření.

Na pasivní kouření zemře v Česku ročně až 2000 lidí. V zemích Evropské unie 22 tisíc.
* Tabákový kouř je jednou z příčin náhlého úmrtí kojenců. U dětí zvyšuje riziko zápalu plic a zánětu středního ucha. Je příčinou i desetiny dětských leukemií.
* Dlouhodobé pobyty v zakouřených místnostech způsobují nekuřákům katary cest dýchacích, nádory plic, infarkty.

Riziko zdravotního poškození vlivem tabákového kouře není omezeno pouze na kuřáky, ale jsou mu vystaveni i ti, kteří vdechují kouř nedobrovolně - pasivní kuřáci. Kouř vdechovaný při pasivním kouření pochází jednak z doutnajícího konce cigarety mezi dvěma potáhnutími a jednak je vydechován kuřákem.
Ve vzduchu znečištěném tabákovým kouřem bylo prokázáno více než 5000 látek, které vznikají během procesu hoření. Odhady ale hovoří o tom, že skutečný počet látek obsažených v kouři může být 10-20 krát vyšší, tedy více než 100 000 látek.
V tabákovém kouři je přítomna řada látek, které způsobují závažné zdravotní problémy, patří sem: látky dráždící oči a dýchací systém, toxické látky, mutageny, karcinogeny, reproduktivně-toxické látky.
Toxické látky s akutním (tedy okamžitým) efektem zahrnují amoniak, akrolein, oxid uhelnatý, formaldehyd, kyanid, nikotin, oxidy dusíku, fenol, oxidy síry. Amoniak a formaldehyd jsou látky dráždící dýchací trakt a mohou způsobit vzplanutí respiračních onemocnění. Akrolein, krotonaldehyd, formaldehyd, kyanid a další působí toxicky na mukociliární funkce - potlačují schopnost odstranit malé částice z plic.
V tabákovém kouři bylo odhaleno přes 60 látek s karcinogenními účinky. Tyto látky jsou obsaženy přímo v tabáku nebo vznikají během hoření. Vyskytují se převážně jako malé částečky a jsou to látky jak organického, tak anorganického původu. Samotný tabákový kouř je zařazen do seznamu karcinogenů I A třídy (nejvyšší nebezpečnost).
Podmínky, které nastávají v hořícím konci cigarety, jsou příznivé pro vznik polycyklických aromatických uhlovodíků - v tabákovém kouři jich bylo nalezeno přes 35 a některé z nich jsou karcinogenní (např. benzatracen, benz(a)pyren, dibenzantracen. N-nitrosaminy (např. N-nitrosodimethylamin, N-nitrosodimethanolamin, N-nitrosonornicotin) vznikají během sušení tabákových listů a ve velké míře během hoření cigarety. Většina z těchto látek jsou karcinogeny. Jejich obsah ve vedlejším proudu kouře (doutnající odložená cigareta) je 10 -200 krát vyšší než v hlavním proudu (který vdechuje kuřák při potáhnutí). Dalšími karcinogenními látkami jsou např. aromatické aminy, benzen, hydrazin, vinyl chlorid a další.
Tabák obsahuje i minerály a jiné anorganické složky pocházející z půdy, hnojiv a znečištěné dešťové vody. Přestože většina kovů zůstává v popelu, část se vypařuje, nebo je přenášena navázána na částice obsažené v kouři; karcinogenní jsou např. arsen, kadmium nebo chrom.
Tabák obsahuje také radioaktivní látky, mezi kterými je nejvýznamnější alfa-zářič polonium-210. Přestože tabák není přímým zdrojem radonu, byla v místnostech, kde se kouří, naměřena jeho vyšší koncentrace. Je to pravděpodobně proto, že rozpadové produkty se z mnohem větší pravděpodobností naváží právě na drobné částice kouře, než na povrch místnosti. Také mutageny (látky, které narušují genetickou informaci) jsou obsaženy v tabákovém kouři; některé z nich mají i karcinogenní efekt.


Pasivní kouření a plicní onemocnění:

Rakovina plic - vliv pasivního kouření byl opakovaně prokázán, riziko onemocnět rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20%
Rakovina nosních dutin je až 3 krát častější u pasivních kuřáků, než u lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření
Vzplanutí astmatu - astma je chronické onemocnění dýchacího traktu charakterizované zánětem a zúžením dýchacích cest. Typickými příznaky jsou kašel, pocit svírání na hrudi, obtížné dýchání, sípot. Jedním ze znaků nemoci je přecitlivělost dýchacích cest na různé podněty (chemické látky, chlad, suchý vzduch,...). Výzkumy prokazují, že aktivní i pasivní kouření zvyšuje riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu
Infekce dýchacích cest u dětí jsou nejčastějším akutním onemocněním v dětství. Tabákový kouř zvyšuje riziko infekcí dýchacího systému u dětí 1,5 -2krát. Výrazné snížené plicní funkcí u dětí (například objem plic) je u dětí, jejichž matky v těhotenství kouřily i u těch, které jsou vystaveny pasivnímu kouření v dětství.
Chronické dýchací obtíže u dětí jako opakovaný kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu je pozorována často u dětí vystavených pasivnímu kouření, odhaduje se že těmito obtížemi trpí 1,2 - 2,4krát častěji než děti, které pasivnímu kouření vystaveny nejsou

NĚKTERÉ DALŠÍ ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY PASIVNÍHO KOUŘENÍ

Studie prokázaly, že i jen krátkodobé vystavení pasivnímu kouření (již po 30 minutách jsou patrné změny v průtoku krve koronárními cévami) má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční - pasivní kuřáci mají o 23% zvýšené riziko tohoto onemocnění, které se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí.
Riziko infarktu myokardu je téměř dvakrát vyšší u lidí, jejichž partner kouří, nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí.
Pasivní kouření zvyšuje riziko cévních mozkových příhod ("mozková mrtvice") až o 82%.
Rakovina plic - Vliv pasivního kouření byl opakovaně prokázán, riziko onemocnět rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20%.
Rakovina nosních dutin je až 3 krát častější u pasivních kuřáků, než u lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření.
Vzplanutí astmatu - Astma je chronické onemocnění dýchacího traktu charakterizované zánětem a zúžením dýchacích cest. Typickými příznaky jsou kašel, pocit svírání na hrudi, obtížné dýchání, sípot. Jedním ze znaků nemoci je přecitlivělost dýchacích cest na různé podněty (chemické látky, chlad, suchý vzduch,...). Výzkumy prokazují, že aktivní i pasivní kouření zvyšuje riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu.
Infekce dýchacích cest u dětí jsou nejčastějším akutním onemocněním v dětství. Tabákový kouř zvyšuje riziko infekcí dýchacího systému u dětí 1,5 -2krát. Výrazné snížené plicní funkcí u dětí (například objem plic) je u dětí, jejichž matky v těhotenství kouřily i u těch, které jsou vystaveny pasivnímu kouření v dětství.
Zhoršení příznaků nemoci bylo pozorováno u lidí trpících alergickými onemocněními jako jsou alergické astma, atopický exém a alergická rýma, pokud kouřili a také pokud byli vystaveni pasivnímu kouření.
Zánět středního ucha - Studie jednoznačně prokazují zvýšené riziko tohoto onemocnění u dětí vystavených pasivnímu kouření. Komplikací a následkem onemocnění může být poškození až ztráta sluchu.
Chronické dýchací obtíže u dětí jako opakovaný kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu je pozorována často u dětí vystavených pasivnímu kouření, odhaduje se že těmito obtížemi trpí 1,2 - 2,4krát častěji než děti, které pasivnímu kouření vystaveny nejsou.

Vliv na vývoj plodu:
Mechanismem vlivu pasivního kouření je pravděpodobně působení oxidu uhelnatého (může způsobit hypoxii, tedy "dušení" plodu) a nikotinu (snižuje prokrvení placenty, přechází placentou a ovlivňuje tak přímo kardiovaskulární, centrální nervový a zažívací systém plodu).
Děti matek, které byly během těhotenství vystaveny pasivnímu kouření, se rodí asi o 150 g lehčí, což je výrazný hendikep pro jejich další život.

Podle současných výzkumů je riziko samovolného potratu zvýšeno o 50% u pasivních kuřaček.
Také perinatální úmrtnost (tj.úmrtnost v rozmezí 20. týden těhotenství až 28. den po porodu) je zvýšena o 50%.
Syndrom náhlého úmrtí kojence je definován jako jakékoli neočekávané úmrtí dítěte ve věku 1 měsíc - 1 rok. V rozvinutých zemích patří k nejčastějším příčinám úmrtí v tomto věku. Aktivní kouření matky během těhotenství bylo jednoznačně prokázáno jako rizikový faktor a také vystavení dítěte pasivnímu kouření (především kouření matky) po narození zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence 2,5 - 3,5krát.