Tak to máme stejný důvod - nechci svoje chlapečky trápit. Cestou na dovolenou viděl starší syn u benzínové pumpy dvě auta, která ho velmi zaujala, a celou dovolenou o nich básnil. Pořád prosazoval, ať pro ně jedeme, pak to vypadalo, že na ně zapomněl, ale zase si ke konci pobytu vzpomněl. Uvědomila jsem si, jak je výchova těžká, že bych mu nejraději koupila, na co se podívá, ale vím, že by to bylo jednak nevýchovné a jednak finančně a prostorově neúnosné. Ke konci pobytu jsem ale vyměkla, pro auta jsme šli, koupili jen jedno, protože to druhé bylo vyprodané, což syn dotčeně komentoval. Ale to zbylé auto mezitím zlevnili a stejně se nám už rozpadlo.