Ale mně nejde o to, že by to mastil, jde mi o to, že odpoledne, kdy je venku pěkně a on by mohl jít ven, tak sedí v jídelně na zadku, já naproti němu a děláme úkoly. Většinou mívá úkol + čtění a pak ty jeho dodělávky ze školy. A v tom to je, ty nedodělané věci nám zaberou nejvíce času. A když mi tu brečí, že ho škola nebaví, co mu mám říct? Doufám, že to bude rok od roku lepší a jednoho krásného dne na ty jeho odpolední výlevy budu s úsměvem vzpomínat.