Limai, starší syn měl též ADHD a učit jsem se s ním musela prakticky celou základku. Jeho bavily jen přestávky.
Bez mého každodenního dozoru a buzerace by neměl nic. Úkoly, aktovku, přezuvky, svačinu, vše jsem musela kontrolovat. Řekla bych, že učitelé známkovali spíš mně, než syna.
Bylo to úmorné a vysilující zároveň. Pustit otěže na týden z ruky znamenalo zhoršení ve všech předmětech o dva stupně.
Asi ti neříkám nic nového, ale přesto. Je potřeba mít každý den přesně stanovený čas, kdy se s dítětem budeš škole věnovat. Bohužel i o víkendech. Není možné věci odkládat na potom. Syn udržel pozornost maximálně 15 minut, takže jsme vždy 15 min dělali věci do školy a pak měl volno. Když bylo úkolů víc, rozložila jsem mu učení na etapy.
Do třetí třídy měl (jsem měla) samé jedničky, pak do páté jednu dvojku. Musím ale podotknout, že syn chodil do speciální školy pro děti s poruchami učení a teprve na druhý stupeň přešel na klasickou základku a v sedmičce na gymnázium.