Na tyhle strachy je nejlepší lék taková stará orientální židovská pohádka, jak se vezír rozhodne zjistit, proč je chudý žid žijící z roznášení vody, spokojený a on, vezír, má obavy z budoucnosti. Nepamatuju si ji úplně přesně, musela bych to najít, ale v zásadě tam jde o to, že vezír židovi postupně ubírá kyslík, se židem to ale ani nehne, je furt spokojený a na přímý dotaz vždycky řekne, že důvěřuje B..u, že co se stane, má tak být. Nakonec mu vezír chce ušmiknout hlavu, jako důkaz toho, že na B..a se spoléhat nedá, což vyřeší nějaký zázrak, který je ale současně chytristika, kterou měl žid nachystanou předem, nějak ho převeze, jenže si teď nevybavuji jak.
Pro naši potřebu je to ale jedno, jak to udělal, podle mě to sdělení je nebát se a používat hlavu.