Babiki, pro mě je zajímavé sledovat, jak různě hodnotí svoji finanční situaci různí lidé. Zatímco manžel úpí nad rostoucími náklady, tak já trpím utkvělou představou, že si žijeme jak prasata v žitě, protože se mám lépe než v dobách svého dětství a za studií, ale když se nad tím zamyslím, tak mi dochází, že vlastně žijeme dost skromně, jen já mám svůj pohled na věc silně ovlivněný svou zkušeností s opravdu špatnou finanční situací, kdy jsme žili 3 lidé z maminčina invalidního důchodu a nízkých alimentů. (A všechno souvisí se vším. Určitě si pamatuješ na včerejší nebo předvčerejší diskusi, kde jsme se tak "brutálně" neshodly, že? Myslím, že i přímo tam jsem uváděla, že jednou z příčin mé "upjatosti" a "fanatismu" byla panická hrůza z toho, že do téhle finanční situace přivedu neplánované dítě.)