"Ono jako po MD fakt každý nemá štěstí, že se vrací do super práce nebo najde novou super práci, kolikrát má práci za pár šupů nebo i žádnou. A opravdu za to kolikrát nemůžou, to není o tom, že by nechtěly, těch okolností bývá víc."

Jaano, já tohle všechno zatraceně dobře vím. Stejně jako zatraceně dobře vím, že spousta lidí za svoji finanční situaci nemůže, koneckonců jsem to sama zažila. Já jsem také nemohla za to, že se na nás vykašlal otec a že maminka za pár let nato těžce onemocněla a je už mnoho let v invalidním důchodu. Těch keců, co už si na tohle téma vyslechla nejen ona, ale i my. Takže jsem odmalička věděla, že co si nevydřu, to mít nebudu. Ano, teď mám možnost se vrátit do relativně slušně placené práce na částečný úvazek. Ale ta práce mě nebude příliš bavit a vyhlídka, že najdu něco jiného v mém vysněném oboru, je velmi malá, ale nenadávám, nemůžu mít všechno. Ovšem věř mi, že ono mi to VŠ vzdělání a znalost 3 cizích jazyků nespadlo jen tak do klína, stálo mě to spoustu času, sil a energie - svého času i na úkor nějakých výdělků. Kdysi jsem se pohádala s jedním známým, který prskal, že málo vydělává a že já mám určitě o dost víc, a tak jsem mu řekla, že pokud si vzpomíná, tak jsem ve škole makala mnohem víc než on, že on sotva prolézal, věčně pařil a měl na mě narážky, jak si "nic pořádně neužiju a furt jen sedím nad knížkami" (nadsazené, já jsem si na zábavu čas našla), tak co by nechtěl. Že mi to v našem konkrétním případě přijde spravedlivé.