Když zemřel můj otec, oba s bratrem jsme se dědictví samozřejmě vzdali, přijde mi to normální, nevím proč bychom se s mamkou měli o něco dělit, chceme ať má klid a vše užívá jako doposud, spíš ji nabádám, aby vše co má rozházela, užila si, cestovala. Nevidím důvod aby rodiče své dospělé děti jakkoli sponzorovali.
Teď má přítele a rozhodně se nechvěju strachy, že si ho vezme a nebudem mít co dědit, je to její věc, její majetek, její život.