Ananto, za nás? Za nás si pro mě přišla mamka a chytla jsem jednu cestou domů a doma jsem ještě vyfasovala nějaký trest a takhle to měli všichni moji kamarádi. Vzájemně se jsme se pak nutili a upozorňovali se, abychom šli říct domů, kam chceme jít. Jednou mě to zachránilo před znásilněním, takže by mě ani nenapadlo dnes vypustit z pusy něco ve smyslu, proč mě tak moc doma nutili, abych říkala kam jdu, s kým jdu...
Sama tohle zatím neřeším, protože dcera ještě sama nikam nechodí, ale až začne, tak bude mít povinnost se hlásit, kde je s kým je... Dnes to bude mít o to jednodušší, že ani nebude muset chodit domů, ale jen mi zavolá - tohle za nás nebylo.
Na místě zakladatelky bych se zbláznila strachy... ale pro uklidnění naše holka tohle zkouší taky - má počkat u vchodu a stihne přitom obejít celý blok paneláků..., takže i proto bych ji ještě samotnou ven nevypustila.