jasně, mně tam taky nesedí ta touha sdílet a neustále se vyhledávat, či jak to tam bylo.

Ale u některých spoludiskutérek jsem to pochopila jako, že by žárlily na JAKÉKOLI duševní souznění svého partnera s jinou ženou, i kdyby v tom nebyl žádný sex a jednalo se dejme tomu o lepení papírových modelů (které dotyčnou nezajímá).

Jasně, že bych nechtěla, aby partner měl kámošku, se kterou by obapolně toužili se vidět každý den , ale zase měla bych žárlit, když se sejdou OBČAS, jdou spolu s chutí do hospody a popovídají si o tom, co je zajímá? Když to vezmu z druhé strany, jak byste se chovaly, kdybyste měly takového dobrého kamaráda, se kterým byste si vždycky skvěle pokecaly třeba o chovu holubů (oba jste vášniví holubáři) a o životě - připadalo by vám blbé vůči vašemu partnerovi zajít s takovým kamarádem čas od času do hospody a s potěšením s ním prokecat večer?