Kroužky jsem u průměrného dítěte ochotná brát vážně až tak OD DRUHÉ TŘÍDY. Zastávám heslo, že když dítě začne chodit na kroužek, mělo by si na něj být schopné v brzké době dojít samo. U dítěte, které chodí do školky mi přijde lítání po spoustě kroužků totálně zbytečné.

Ostatně nechápu, jak to mnohé profimatky se spousty dětských kroužků dělají - nechodí do práce? děti vodí na kroužky babičky? protože spousta kroužků začíná v době, kdy končí nebo ještě běží pracovní doba na pracovištích.

Druhá kapitoly jsou kroužky batolat, tam je jasné, že jde spíš o zábavu matky, protože děti do tří let většinou nejsou moc organizovatelné, u všeho vydrží chvíli a většinu činností - výtvarné atd. za ně dělají matky.

Ale je mi jasné, že tento názor se nenosí, protože málokterá dokáže přiznat, že na ty kroužky s batoletem chodí jednak proto, že je to in, druhak kvůli své sociální izolaci.

Ale proti koužkům školních dětí nemám naprosto nic, pokud není dítě nuceno do činnosti, která mu nejde nebo ho nebaví, nebo pokud není přetěžováno hodně činnostmi.