Já už nemám ani rodiče, natož prarodiče, ale muž má ještě i obě prababičky. S tou jednu se naše děti vidí tak dvakrát do roka, kromě toho, že špatně slyší, je dost v pohodě, ale jak moc je samostatná nebo schopná hlídání, to nevím. Bydlí se svým synem a snachou a na návštěvách se u nich střídají hlavně manželovo bratranec a sestřenice s dětmi. Této prababičce bude letos 90 let.

Druhá prababička bydlí v samostatném bytě ve stejném domě jako manželovo rodiče. Je absolutě samoobslužná loni navštěvovala kurz práce s počítačem, před pěti lety se sama začala učit anglicky a ještě předloni doučovala němčinu. Denně hraje na klavír, stará se o zahradu a občas u ní nechávám i všechny děti najednou, i když většinou jsou tam jedna nebo dvě. Pravda, mám děti už starší, malé bych jí už na hlídání nenechala, ale u těch starších je to bez problémů. Babička všechny děti učí hrát na klavír, dvakrát v týdnu se u ní postupně prostřídají, každá tak půl hodny, někdy i víc, takže určitě dvě hodiny v kuse se jim věnuje, plus jim udělá svačinu....a ještě donedávna dělala jednou za čas oběd pro celou širokou rodinu (její děti, vnoučata a pravnoučata, 10 - 15 lidí podle toho, kdo všechno dojel).
Babička toto všechno dělá pro sebe, má opravdu velkou potřebu být užitečná. A je lepší, když dělá něco, co je výhodné pro všechny, než aby si vymýšlela činnosti a občas provedla něco, co není zrovna vhod . Taky mně a manželovo sestřence několik let žehlila, ale to už jsme nenápadně odbourali...
Babičce je 92 let .